Homeopatie a pohled do historie

30.8.2018

V 5.století př. n. l . řecký lékař Hippokrates jasně vyslovil myšlenku, že nemoc je důsledkem působení přírodních sil, a ne božského zásahu, a že by se měly podpořit pacientovy vlastní hojivé síly. Až sem sahá historie homeopatie. Pojďte se podívat, jak se od té doby vyvíjela do podoby, v jaké ji známe nyní.

Zákon opaku a podobnosti

Tehdejší lékařské teorie byly založeny na „zákonu opaku“. Podle něj se nemoc léčila takovými látkami, které vyvolávají opačné, dané nemoci protikladné příznaky (například průjem se měl léčit takovou látkou, která vyvolává zácpu).

Hippokrates prosadil užívání dle „zákona podobnosti“. Tedy „podobné se léčí, podobným“. Jeho teorie tvrdila, že látky schopné vyvolávat příznaky choroby u zdravých lidí mohou být rovněž využity k léčení podobných příznaků u nemocných.

Po pádu římské říše bylo v evropské medicíně po celá staletí zaznamenáno minimum pokroků.

Principy homeopatie

Podoba dnešní homeopatie má kořeny v Německu

Průkopníkem dnešní homeopatie je německý lékař Samuel Christian Hahnemann (Haneman). Svou lékařskou práci zahájil v roce 1780. Jako lékař působil devět let. Během této doby jen narůstalo jeho rozčarování z drsných metod tehdejší medicíny.

Hahnemann napadal drsné lékařské praktiky tehdejší doby (například pouštění žilou). Místo toho prosazoval dobrou úroveň komunální hygieny, zlepšení bytových podmínek, lepší výživu, čerstvý vzduch a tělesný pohyb. Jeho názory ho nakonec dovedly k tomu, že přestal působit jako lékař.

V Evropě nastalo období velkých změn – přišla průmyslová revoluce, společenské a politické změny a stále větší svoboda slova a projevu. To vedlo k velkým technickým pokrokům v lékařské vědě včetně izolace léčivých látek bylin.

Historie homeopatie

 

Samuel Hahnemann se zasadil o výzkum homeopatie

Samuel Ch. Hahnemann zahájil výzkum (proving), který byl stěžejní pro pozdější vývoj homeopatie. Začal sám na sobě zkoumat účinky léčivých látek a pečlivě jej zaznamenával. Hahnemann dále zkoušel účinné látky i na jiných lidech a detailně vše zaznamenával. Po šesti letech pokusů a pečlivého zaznamenávání svůj výzkum rozšířil na nemocné.

Pečlivě se dotazoval na jejich způsob života, zdravotní stav, názory na život a na další faktory. Individuální příznaky co nejpřesněji přiřadil k „obrazu symptomů“ některých z homeopatických léků.

Chci se objednat

4